•
6 min čtení

Goblini pod horou a mývalí výprava

Celé týdny mývalové zvládali ostrov z pohodlí domova. Teď si sbalili čutoru, zapálili pochodeň a vyrazili do světa. Bohužel rovnou k sousedům.

Velehora a její nájemníci

Nový ostrov může mít velehoru (v nové hře volba „Velehory“: žádná, jedna, víc). Vysokou skálu se zasněženým vrcholem, na který nikdo nevyleze, s římsami a stromy na nich. A u její paty, před ústím malé jeskyně, hoří oheň goblinského tábora.

Goblini tu jsou od prvního dne a svůj den mají nalinkovaný líp než leckterá kolonie. Ráno vyrážejí ve dvojicích a trojicích pokácet strom nebo ulovit zvěř, tutéž, kterou loví vlci, takže si navzájem vyjídají spíž. Ze dřeva staví chatrče, z jídla přibývají goblini, dokud mají kde bydlet. Večer sedí u ohně a tančí. V noci kolem něj spí tak tvrdě, že se mezi nimi dá projít po špičkách. Dokud do některého někdo nestrčí.

Na kolonii sami neútočí. Jen nesnášejí návštěvy: kdo vkročí k jejich ohni, toho napadnou, a parta na dříví se pustí do každého mývala, kterého potká. Vzadu v jeskyni stojí truhla, a dokud žije jediný goblin z vesnice, zůstane zamčená.

Goblinský tábor: oheň mezi chýšemi, goblin s kopím a slunečnice vyšší než on.

Každý goblin jinak

Goblin nosí, co mu osud nadělil. Většina má kyj, někteří kopí, kterým dosáhnou dál a střídavě bodají a sekají, a asi každý čtvrtý luk. Lučištník střílí zdálky, a když se k němu někdo dostane, couvá; teprve zahnaný do kouta mlátí lukem. Mýval naštěstí umí před šípem uskočit.

Čím víc má vesnice chatrčí, tím víc goblinů chodí v kožešině, která z každé rány ubere třetinu. A jeden v každé vesnici nosí péřovou korunu: náčelník. Vydrží víc, a dokud žije, jeho goblini neustoupí. Když padne, ostatní na chvíli utečou k ohni a korunu si nasadí další.

Co po nich zbude: klacek, po lučištníkovi funkční luk, po kožešině kůže a po náčelníkovi péřová koruna, podle popisu „sňatá padlému náčelníkovi goblinů. Kdo ji nosí, ten se jí chlubí.“ Mývalové se chlubí rádi. Vybitá vesnice už nikoho nového nedostane: oheň dohasne, z chatrčí zbudou ruiny, zásoby se vysypou na zem a truhla se odemkne.

Goblinský náčelník s péřovou korunou a kopím u ohně.

Výprava

V Přehledu přibyla záložka Výprava (klávesa E). Vybereš cíl na mapě, klidně v mlze, hodinu odchodu (nebo rovnou „Za svítání“), výbavu pro celou partu (luk, čutora, pochodeň, obklad, batoh) a nejméně dva mývaly. Hra ti sama nabídne tři nejvhodnější.

Pak se kolonie postará, aby byli připravení: včas je pošle spát, nakrmí, napojí, oni si vyzvednou výbavu, zapálí pochodně a sejdou se doma na srazu. Tabulka u každého ukazuje, jestli to „stihne“, nebo „nestihne“ a proč. Chybí-li luk, tlačítko Vyrobit ho objedná v dílně. Sama od sebe kolonie nic nevyrobí, je to výprava, ne zázrak.

Přehled, záložka Výprava: cíl, hodina odchodu, výbava a parta se zdravím a tím, co kdo zrovna dělá.

V hodinu odchodu vyrazí pohromadě: vůdce vpředu, ostatní po dvou za ním, a na opozdilce se čeká. Venku nikdo není sám. U cíle se rozhlédnou a doma řeknou, co viděli: doupata, zříceniny, truhly. Domů je otočí i hlad, žízeň, strach ze tmy nebo únava, a to nahlas: „Výprava se vrací: Pepík má hlad.“ Hrdinství má své meze a jedna z nich je svačina.

Když to bolí

Venku se bojuje po svém. Kdo je těžce raněný, stáhne se za linii. Když je dole polovina party, ustoupí celá: ležícího v bezvědomí někdo popadne a táhne, ostatní kryjí záda. Přijde zpráva s tlačítkem Bojovat dál, kdyby ti ústup připadal zbabělý.

Po boji přijdou na řadu obklady: proberou ležícího a ošetří raněné. Pak se hra zeptá: Dál, nebo Domů? Když neodpovíš, výprava se za chvíli vydá domů sama.

Na koho se jde

Cílem nemusí být jen kus mapy. Najedeš nástrojem cíle na hrobku, doupě vlků, medvědí doupě nebo goblinský tábor a výprava jde útočit. U cíle pobije dospělé, a na ty, kdo nejsou doma (goblin na dříví, vlk na lovu), počká. Stránka hlásí „Útočí: zbývá 3 z 4“ a nakonec třeba „Goblinský tábor vyčištěn.“ U hrobky to platí do další půlnoci, kdy se strážci zase zvednou, a zbořit ji musí kolonie sama.

Na cíli stojí standarta: vysoká tyč s mývalí vlajkou, která vlaje ve větru a je vidět i přes mlhu a na minimapě. Nikdo ji tam nenese ani nezapichuje, stojí prostě tam, kam jsi ukázal. Tlapky jsou na výpravě potřeba na luk a čutoru.

Kasárna

Na výpravu se hodí bojovník. Kasárna jsou malá pevnost s nádvořím, věží a třemi postelemi pod plachtou pro tři zaměstnance. Kolem nich se staví figuríny a bojovníci u nich trénují tolik hodin denně, kolik jim v okně kasáren nastavíš. Figurína ale vychová nejvýš Tovaryše, dál pomůže jen skutečný boj. Figurína totiž nevrací rány.

Úroveň bojovníka přidá v boji k ráně i k přesnosti. Meč chce sílu a železná zbroj zkušeného a silného bojovníka. Když síla vyprchá, mýval věc sundá a oznámí to: „Pepík odložil meč: chybí mu síla.“ A když kolonii někdo napadne, bojovníci z kasáren běží na pomoc první.

Kasárna v dešti: kamenná pevnůstka s pruhovanou plachtou vedle mlýna.

Drobnosti

  • Les dorůstá. Strom pokácený gobliny doroste jako každý divoký, paseka kolem tábora se časem zase zazelená.
  • Mladý goblin nosí jen klacek a svou výbavu ukáže, až doroste.
  • Svačina s sebou. Na výpravě mývalové jedí a pijí, co nesou v kapse a v čutoře.
  • Pozadu. Když někdo cestou zůstane pozadu, parta se kvůli němu otočí domů. Nikoho nenechají venku samotného, tedy pokud to jde.
  • Kdo zůstal doma. Kdo v hodinu odchodu na srazu nestojí, je jmenovaný i s důvodem, a výprava vyrazí bez něj.

Co přijde

Goblini teď vědí, že mývalové umí chodit na návštěvy. Mývalové zatím vědí, že goblini nemají rádi návštěvy. Uvidíme, kdo se poučí první.

Brzy na Steamu